(1676)

Muzeum v Hradci Králové bylo založeno v roce 1880. Jeho sbírkové fondy se rychle zvětšovaly, především o archeologické nálezy objevené při boření vojenské pevnosti i o dary občanů města. Po několika letech činnosti nastaly problémy s jejich uložením i prezentací veřejnosti. Situaci se podařilo vyřešit v letech 1909–1912, kdy byla na městském pozemku postavena nová muzejní budova podle návrhu architekta Jana Kotěry.

Podle projektu, který vznikl v letech 1907–1908, byla na objednávku muzejního kuratoria postavena slavnostně reprezentativní, ale také účelná budova, vytvářející i nezbytné podmínky pro provozní potřeby muzea. Kotěra zde uplatnil asymetrickou dispozici – půdorys budovy založil na schématu latinského kříže, přičemž pravé (jižní) křídlo oproti ose severního křídla o několik metrů posunul. Střední část byla řešena jako tříposchoďová, obě postranní jako dvouposchoďové se suterénem a zvýšeným přízemím. V suterénu byly navrženy dílny, místnosti pro technologické sbírky, šatny a umývárny, skladiště, kotelna, byt domovníka, lapidárium a dílenský dvůr. V přízemí byla navržena velká čítárna, knihovna, ředitelna, šatna a velký přednáškový sál s amfiteatrálně řešeným hledištěm pro dvě stě osob. První a druhé patro bylo výstavním prostorem, ve třetím patře byl fotoateliér, několik laboratoří a konzervační sál.

Monumentální secesní budovu navrhl Jan Kotěra provést v režném zdivu, význačně architektonické detaily fasády, zejména plastickou výzdobu, realizovat v omítce, v pálené glazované hlíně a v pískovci.

Architekt Jan Kotěra navrhl také původní vnitřní zařízení – nábytek do ředitelny, knihovny a čítárny, sedadla a dřevěné obložení v přednáškovém sále, výstavní vitríny a světelný stojan na schodišti do druhého patra. Kotěrovým dílem je také velká fontána před hlavní vstupem do budovy. Kromě Kotěry se na umělecké výzdobě podíleli i další významní umělci. Dvě alegorické figury sedících žen provedené v barevné majolice, stejně jako bronzovou postavu muže představujícího město Hradec Králové, navrhl Stanislav Sucharda. Autorem skleněných vitráží do oken ve vestibulech a na schodišti je František Kysela. Mozaiky, zdobící kopuli ve druhém patře, realizoval v roce 1931 malíř Josef Novák ve spolupráci se Sklářským ústavem v Hradci Králové podle pastelových kreseb Jana Preislera. První z mozaik realizoval Josef Novák, další tři realizoval až na počátku 40. letech akademický malíř Alois Klouda.

Budova muzea měla pro Hradec Králové velký význam. Předznamenala nástup moderní architektury v tomto městě a pomohla zvýšit úroveň v pozdějším slavném meziválečném období. V roce 1995 byla prohlášena národní kulturní památkou. Její secesní interiéry byly do téměř původní podoby vráceny během rozsáhlé rekonstrukce, která proběhla v letech 1999–2002. Další rekonstrukce proběhla v letech 2018–2019.

MUZEUM VÝCHODNÍCH ČECH V HRADCI KRÁLOVÉ
Eliščino nábřeží 465 / 500 03 Hradec Králové 3
tel.: +420 495 512 391 / +420 495 512 392
e-mail: info@muzeumhk.cz / www.muzeumhk.cz