(1682)

Bečovská botanická zahrada (1918 – 2020) Bečovská botanická zahrada má svým zahradnickým vývojem i samotným příběhem existence jen málo konkurentů nejen v rámci České republiky.

Před 2. světovou válkou to byla jednou z nejvýznamnějších historických sbírkových zahrad v Čechách zaměřená na skalničky, trvalky a dřeviny následně zvaná „Druhé Průhonice“. Zahrada byla až do roku 1945 intenzivně upravována, osazována a zvelebována. Po roce 1945 v souvislosti s poválečnými změnami byla zahrada zcela opuštěna, rozkradena, postupně zdevastována a v podstatě nejen v zahradnickém oboru, ale i mezi obyvateli regionu, zcela zapomenuta. Přesně 60 let trval tento stav až do roku 2005, kdy se se nezisková organizace 23/02 ZO ČSOP BERKUT rozhodla o její záchranu.

Panství Bečov nad Teplou vlastnila od počátku 19. století původně belgická šlechtická rodina Beaufort-Spontin. Jedním z impulzů vzniku sbírkové zahrady byl sňatek dědice bečovského panství Jindřicha Beaufort-Spontin s Marií-Adelheid Silva Tarouca (1886–1945), což byla dcera Arnošta Emanuela Silva Taroucy (1860-1936), vynikajícího dendrologa, zahradníka a zakladatele zámeckého parku v Průhonicích. Právě průhonický park se stal inspirací bečovské zahradě. Poté co hrabě Silva-Tarouca prodal průhonické panství státu, se výraznou měrou podílel právě na budování Bečovské botanické zahrady rozdělené na skleníkovou část v zahradnictví, Beaufortské alpinum, Rybniční zahradu, Alpskou louku, sad i plochy pro lesnický výzkum. Původně měla rozlohu 19 hektarů. Na projekční práce a přípravu pozemků navázal Jan Koditek již od roku 1918 výsadbou rostlin, kdy bylo zprvu vysazeno 300 druhů po dvou až třech kusech. Spolu s ostatními zahradníky do roku 1931 v zahradě vysázeli 321 rostlinných rodů v 1005 druzích. V letech 1925 a 1926 byl v zahradě velký stavební ruch. Bylo přesunuto přes 7000 m3 různorodého materiálu (například došlo k obnažení skalních výhozů). Z místního kamene byly vystavěny cesty (délka přes 720 m) a terasy. Postupně vzniklo mnoho sbírkových oddělení se slunečnými, polostinnými a stinnými polohami. Poslední rozsáhlejší stavební práce byly dokončeny v roce 1934. Týž rok Jan Koditek dokončil rozdělení rostlin do skupin a vypracoval plán skutečného stavu zahrady a zde vysázených rostlin, následně pravidelně aktualizovaný. Porovnání doby introdukce na naše území ukázalo, že některé kultivary byly pěstovány v Bečově dříve, než uvádí záznamy o introdukci na naše území.

Od konce 2. světové války byla zahrada bez jakékoliv údržby. V 50. letech 20. století bylo zbořeno zámecké zahradnictví se skleníky a nahrazeno průmyslovým areálem, který vlastně zamezil jakémukoliv přístupu do zahrady. Sbírky i mobiliář se postupně rozkrádaly, Korunní rybník zanikl a totéž se stalo i samotné zahradě, která byla zcela pohlcena sukcesním porostem.

Až nové tisíciletí přineslo snahu o záchranu takto jedinečného místa. V roce 2005 byl připraven hrubý orientační záměr rekonstrukce zahrady. Byly provedeny probírky náletových dřevin a započata realizace technických prvků v podobě samotného zpřístupnění zahrady a vybudování jednoduchého zázemí pro údržbu i návštěvníky. Kontinuálně probíhají výsadby nových sbírkových rostlin.

Na Korunním rybníku je v letních měsících možnost koupání a relaxace na dopolední a odpolední pláži. Jako první v České republice byla vybudována bioferrata – zajištěná skalní stezka k poznání vegetace skalních štěrbin a lišejníků, kterých zde bylo určeno přes 40 druhů. V pobřežní části Korunního rybníka pak vznikla navíc stezka mokřadem s rostlinami typickými pro Slavkovský les a Tepelskou vrchovinu. Děti si mohou užívat v přírodním volnočasovém areálu, sportovně založení návštěvníci pak mohou využít travnaté sportoviště. Po zakoupení vstupenky mají návštěvníci možnost buď volné prohlídky s využitím tištěných materiálů či audioprůvodců nebo v sezoně komentovaných prohlídek.

V zahradě se konají i další doprovodné akce v podobě koncertů, výstav a promítání. Ve školním roce je připraveno několik výukových modelů. První srpnový víkend se koná ekologický festival Zázračná planeta Země.

Bečovská botanická zahrada je v této velikosti jediná botanická zahrada v České republice, která je plně financována ze zdrojů neziskové organizace. Zahradě se postupně navrací její původní význam. Ovšem cesta k plné funkčnosti a obnově zahrady je ještě dlouhá.

Jiří Šindelář