(1685)

Jedním z nejpravděpodobnějších směrů útoku německé armády bylo i údolí Metuje u Náchoda; proto zde výstavba opevnění byla zahájena přednostně. Trasa budoucího těžkého opevnění byla vytyčena v letech 1935 - 1936.

V květnu 1936 bylo v Náchodě zřízeno Ženijní skupinové velitelství V (ŽSV V), které řídilo výstavbu prováděnou civilními firmami. Úsek řízený náchodským ŽSV sahal od Komářího vrchu  v Orlických horách ke Chlívcům u Rtyně v Podkrkonoší.

Byl rozdělen na jednotlivé podúseky budované postupně podle stupně naléhavosti. Jako jeden z prvních byl budován třetí podúsek Dobrošov - Běloves bránící údolí Metuje. Výsledkem příprav byl projekt sedmiobjektové dělostřelecké tvrze. Její mohutnost (dva pěchotní, čtyři dělostřelecké objekty a srub vchodový) odpovídala důležitosti svěřeného úkolu - uzavření údolí Metuje u Náchoda.

Tvrz mohla být z terénních důvodů umístěna pouze na dobrošovské náhorní plošině. Se stavbou bylo započato 28 června 1937. Do září 1938 se podařilo všechny sruby podúseku stavebně dokončit a z větší části i vybavit a vyzbrojit.

Za všeobecné mobilizace v zá ří 1938 byly některé objekty na Náchodsku, mezi nimi i pěchotní sruby Březinka a Jeřáb, obsazeny příslušníky 18 hraničářského pluku (velitel plk. pěch. Mikuláš Josef Janovský) a připraveny k obraně.

Odhodlání obránců bylo o to větší, že část náchodského úseku ležela jako jediná v čistě českém prostoru pohraničí. Po přijetí mnichovského diktátu dne 30 září 1938 bylo odhodlání vystřídáno obrovským zklamáním. Vojáci museli uposlechnout rozkaz a opevnění vyklidit.

Nedokončené torzo tvrze Dobrošov neuniklo pozornosti okupantů, kteří již v roce 1940 použili pěchotní srub N-S 73 "Jeřáb" při natáčení válečného týdeníku s ukázkou "úspěšného dobývání Maginotovy linie". Lehké objekty (vz. 36 a vz. 37) na povrchu a v okolí tvrze byly v době okupace zlikvidovány pomocí trhavin.

V roce 1943 se zde konaly za přísných bezpečnostních opatření zkoušky jedné z tzv. tajných zbraní třetí říše - střely Röchling. Takováto střela dokázala prorazit několik desítek metrů nadloží a zasáhnout pevnostní kasárna hluboko pod zemí nebo přímým zásahem prorazit 3,5 m pevnostního železobetonu.

Na Dobrošově byl přímou palbou ze vzdálenosti cca 200 m postřelován objekt N-S 72 "Můstek". V jeho sutinách byl také v roce 1984 objeven jeden projektil této střely, který je dnes vystaven v sále provozního areálu.

Kolem pevnosti je vedena naučná stezka, jejíž součástí je i pěchotní srub "Březinka".

V roce 1938 měl srub "Březinka" osazeny dva pancéřové zvony. Vlevo to byl čtyřstřílnový zvon pro těžký kulomet a vpravo třístřílnový pro lehký kulomet. Oba byly vyrobeny ve Vítkovicích. Za okupace byly oba zvony vytrženy, členové KVH je v devadesátých letech nahradili přesnými maketami.

Značná pozornost byla věnována maskování objektu. Stěny byly pokryty kamuf ážními barevnými omítkami, které jsou nyní pečlivě obnoveny. Na okraji stropní desky vyčnívaly háky pro zavěšení maskovacích sítí. Celý strop byl zakryt drny. Díky tomu při pohledu směrem od hranice srub zcela splýval se zatravněným valem zemního zásypu čelní stěny.

Před hlavními střílnami jsou na obou stranách ochranné, tzv. diamantové příkopy, hluboké 3,2 m a široké 1,5 m. Ty měly znemožnit nepříteli přístup ke střílnám a ztížit tak jejich zneškodnění, zabránit zasypání střílen zeminou vyhozenou výbuchem dělostřeleckého granátu a navíc měly sloužit jako jímky na prázdné nábojnice, které do nich padaly otvory pod střílnami.

K ochraně příkopu a hlavních střílen z kasemat byl určen lehký kulomet vz. 26 a granátový skluz ústící do příkopu pod střílnou lehkého kulometu. I prostor vchodu byl postřelován z každé strany lehkým kulometem.

Proti strmě dopadajícím dělostřeleckým granátům a leteckým pumám byly střílny opatřeny prodlouženými částmi stropu - tzv. krakorci. Na nich je nejlépe patrná dvoumetrová tloušťka stropu, která měla zaručit bezpečnost osádky před granáty do ráže 240 mm a 500 kg bombami.

zdroj: Sdružení obcí Orlicko