Duchcov

(1664)

Na místě hradu pánů z Oseka vznikal po roce 1570 v Duchcově zámek pro Václava Popela z Lobkowicz, který budoval vlach Filip podle plánů Ulrica Aostaliho. Základ dnešní trojkřídlé budovy zámku však dala až významná přestavba, podniknutá arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna, který z Duchcova vytvořil základ nového valdštejnského fideikomisu.

Historie zámku Duchcov

Stavba z let 1675 – 1685 byly vedena podle plánů architekta Jeana Baptista Matheye. Další úpravy probíhaly v době, kdy panství převzal Jan Josef z Valdštejna. Práce nejdříve vedl Marcantonio Canevalle (od něhož pochází i stavba zámeckého kostela Zvěstování Panny Marie) a od léta 1714 František Maxmilián Kaňka, který navrhoval architekturu hlavního oltáře. Upravil rovněž vzhled hlavního sálu, do kterého Václav Vavřinec Reiner namaloval fresku s námětem "Jindřich z Valdštejna přivádí Přemyslu Otakarovi II. roku 1254 svých čtyřiadvacet synů". Pozměnil rovněž podobu bočních křídel a jejich ukončení a propojení mřížovou zdí se sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Kaňka snad přistavěl také dlouhé křídlo s konírnami. Zámeckou zahradu ve francouzském slohu, obohacenou o vodní díla a množství soch z dílny Matyáše Brauna, navrhl František Schor. V zahradě vznikl barokní panský špitál s ústřední polygonální kaplí Nanebevzetí Panny Marie, zbořený v roce 1958 pod záminkou údajného nálezu uhlí. Vzácná Reinerova freska ze špitální kaple byla přenesena do nově vystavěného pavilonu podle návrhu architekta Jana Sokola.