(1690)

Město se nachází v oblasti Chrudimska, západně od Chrudimi, na severním úpatí Železných hor, položené 262 - 295 m nad mořem. Zeměpisně je určeno 15° 40´ východní délky a 49° 56´severní šířky. Malé vodní toky soustřeďuje odtud Polabská rovina zasahující cípem téměř k H. Městci. Za nejdůležitější potok, který protéká městem, byl považován Podolský potok, na němž v minulosti fungovalo několik mlýnů. V blízkém okolí se nachází také mnoho malých rybníků nebo jen staré hráze připomínající kdysi slavné rybníkářství. H. Městec obklopuje zeleň – chráněný přírodní park (cca 400 ha), jenž je tvořen zámeckým parkem, lipovou alejí, lesoparky Bažantnicí a Palácem. Ve slabě přeměněných sedimentech jsou dosud dochovány důkazy o existenci dvou moří, která v době prvohor a druhohor tato místa omývala.

Historie:

Bylo založeno patrně kolem roku 1280. Nejstarší dochovaná písemná zpráva v zemských deskách z roku 1325 již hovoří o městečku ležícím na známé Trstenické stezce spojující Čechy s Moravou. Za husitských válek byl jeho majitelem proradný Jan Městecký z Opočna, a proto bylo město vypáleno. Poté se jeho obyvatelé přidali na stranu podobojí a později na stranu jednoty českobratrské. Od 16. století zde žila i početná židovská komunita, jejíž členové na konci 18. století vytvořili židovskou čtvrť, která je dodnes jen zčásti dochovaná.
Roku 1579 byl Heřmanův Městec císařem Rudolfem II. povýšen na město s právem konat jarmarky. V dalších stoletích se zde vystřídalo mnoho majitelů, z nichž nejvýznamnější byli Šporkové. Za jejich panování se začalo stavět převážně z kamene, aby se zabránilo šíření požárů, a většina městských staveb včetně zámku byla rozšířena či přestavěna. V té době byl také postaven kostel sv. Bartoloměje a v severní části města vznikla židovská čtvrť. Roku 1828 se majiteli města stali Kinští, kteří se rovněž značně zasloužili o jeho rozvoj, zejména výstavbou Mariánské nemocnice, dětské opatrovny a hřebčína. Roku 1836 byla ve městě zřízena poštovní stanice, roku 1882 byl Heřmanův Městec spojen železnicí s Přeloučí a o 17 let později s Chrudimí. Roku 1875 se ve městě, údajně jako na prvním místě v Čechách, hrála kopaná, s níž se na své cestě po Anglii seznámil hrabě Kinský.

Současnost:

Heřmanův Městec je jako součást mikroregionu centrem občanské vybavenosti a pracovních příležitostí spádového území. Ve své centrální zóně obsahuje nejvýznamnější budovy městského i nadměstského charakteru, kostel, faru, starou radnici, budovu školy, městský úřad, městský zámek, dvůr Medov. Soustřeďuje jak obchodní zařízení se základním zbožím, tak i specializované prodejny. V centrální zóně se nachází několik provozoven veřejného stravování, ubytování, služby, kulturní objekty (kino, knihovna), zdravotní středisko, domov důchodců. Ze sportovních zařízení je v Heřmanově Městci sportovní hala, a to v areálu navazujícím na sokolovnu, dále jízdárna – hřebčín, fotbalové hřiště, tenisové kurty, v místní části Konopáč areál koupaliště a camping. K městu náleží místní části Chotěnice, Radlín, Konopáč, Nový Dvůr a Doubrava.
Více na: www.hermanuv-mestec.cz