(1682)

Adršpašsko-teplické skály, Křížový vrch, Jiráskovy Skály, Ostaš a Broumovské stěny

ako přirozená hradba chránící vnitrozemí se mezi Broumovskem a okolím Police nad Metují vypíná masiv Broumovských stěn. Nenajdeme tu žádné dominantní věže jako v sousedních oblastech, ale řadu roklí, žlebů a míst s báječnou vyhlídkou. Za všechny jmenujme alespoň tři. Hvězda - vyhlídka u kaple Panny Marie Sněžné, Supí koš - vyhlídka nad Kovářovou roklí (jen malá odbočka z cesty A Jiráska) a Modrý kámen (686 m n. m.) (po červené zn. asi 3,5 km od Hvězdy.) - skalní vyhlídka s výhledem na Broumovsko.

"Velkoměstem" mezi pískovcovými skalními městy jsou bezesporu Adršpašsko-teplické skály. Bizarní skalní objekty dozajista vyburcují fantazii každého návštěvníka. Jak vyplývá ze samotného názvu místa, je tvořeno dvěma skalními oblastmi. Severní část, Adršpašské skály, je táhlou Vlčí roklí oddělena od jižních Teplických skal. Celé území nabízí řadu nádherných vyhlídkových ploch, zvláště pak je-li návštěvník horolezec. Ale ani běžný turista není ochuzen. Dokonce se zde nabízí několik líbivých vyhlídkových míst.

Starozámecký vrch - zřícenina hradu Adršpach. Najdeme jej jihozápadně od Dolního Adršpachu, od vstupu do skal po červené, později po žluté značce (celkem asi 2 km). Hrad byl založen ve 13 století. Dochovaly se zbytky sklepů ve skále a nepatrné části zdiva. Cestu k hradu lemují impozantní skalní věže oblasti zvané Království.

Skalní hrad Střmen. Nachází se v areálu Teplických skal asi necelý kilometr od vstupu do skalního města. K jeho pozůstatkům vede strmý výstup po schodech a žebřících. Není známo, kým byl založen, později patřil, stejně jako Adršpach, pánům z Dubé. Oba hrady byly pravděpodobně zbořeny Slezany.

Skály (Jiráskovy Skály). Působivou vyhlídkou jsou Jiráskovy Skály, zbytky hradní zříceniny nedaleko obce Skály v jižní části skalní oblasti, nazývané také Bischofstein, čili Biskupský kámen. Pravděpodobně byl založen na konci 14 století. Zbytky zdí a kleneb, které tu dnes nacházíme, pocházejí z novější tvrze vybudované kolem roku 1546. Zajímavý výhled nabízí i vrch Čáp (786 m n. m.) na protější straně údolí. (Po zelené značce asi 2 km od obce.)

Jestliže do Adršpašských skal proudí v průběhu sezóny až desetitisíce návštěvníků, protější Křížový vrch stojí stranou jejich zájmu. Tato oblast je navštěvována hlavně horolezci a milovníky klidné přírody. Název dostal vrch podle křížové cesty. Tvoří ji soubor litinových reliéfů a končí na vrcholové plošince, kde je železný kříž. Právě z hrany plošinky se nabízí krásný pohled na scenérii Adršpašských skal a jejich okolí. Výhled uzavírá hřeben Krkonoš s hrotem Sněžky.

Při návštěvě tohoto svérázného koutu naší vlasti nelze opomenout vrch opředený mnoha pověstmi - Ostaš u Police nad Metují. Stolový vrch, zdaleka poznatelný svým typickým tvarem, skrývá dvě skalní bludiště. Modrá turistická značka vytváří okruh Horním Labyrintem od parkoviště až k nejvyššímu bodu (700 m n. m.), tzv. Frýdlantské vyhlídce. Odměnou za námahu při procházení bludištěm Labyrintu je krásný výhled na Broumovské stěny.

Aby tato oblast byla kompletní, nelze opomenout rozhlednu, kterou se od roku 2002 může pyšnit nejvyšší vrchol Javořích hor - Ruprechtický Špičák (880 m n. m.), tyčící se nedaleko česko-polských hranic. Po zdolání 100 schodů nabízí telekomunikační věž z výšky 22 metrů výhled na Broumovsko, Krkonoše, Javoří hory, polské Soví hory a směrem jižním na Orlické hory. Na Ruprechtický Špičák vede modrá značka z Meziměstí (9 km) nebo žlutá značka z Ruprechtic (6 km) - obě trasy jsou zakončeny prudkými výstupy. Pro méně zdatné se nabízí možnost dojet autem do horní části obce Ruprechtice, odkud je to na Špičák 3 km. Rozhledna je volně přístupná.

zdroj: Sdružení obcí Orlicko