(1530)

Uprostřed naší republiky na severovýchodě Žďárských vrchu jsme našli dosud téměř neznámý kopec, který jsme bez váhání označili jako nejkrásnější vyhlídkové místo Českomoravské vysočiny, kterou milujeme a myslíme si, že ji známe.

O Luckém vrchu jsme nedávno již něco slyšeli a tak nás zvědavost tlačila do pedálů našich kol. Co jsme však spatřili, předčilo naše očekávání. Před sebou jsme měli celé Žďárské vrchy až do vzdálenosti 30 km, na druhé straně celý hřeben Jeseníků s dobře viditelnou rozhlednou na Pradědu, Petrovy kameny, Šerák s Keprníkem, Ramzovské a Červenohorské sedlo, Králický Sněžník a celé Orlické hory, zkrátka rozhledy na 100 km. A to nejdůležitější nakonec.

Slyšeli jsme, že na Luckém vrchu má být také nějaká výletní restaurace, našli jsme ji a vešli do ní. Rázem jsme se ocitli ve starých časech s prvorepublikovým nádechem. Žádné sterilní prostředí dnešních rádoby lidových restaurací. Jestli to bylo tím výšlapem nebo tím prostředím, nevíme, ale takové pivo co jsme tam ochutnali jsme ještě neměli. Na jídlo klobásy, brynzové halušky, domácí gulášek. A obsluha se s Vámi baví a vše ochotně vysvětluje. Prostě zázrak. A místní likér Lucký vánek, pokud ho neochutnáte, nebyli jste na Luckém vrchu

A teď jak se tam dostanete. Na kolech ze silnice Borová - Telecí, pěšky ze železniční stanice Borová, Borová zastávka, Oldřiš, Polička, Čachnov. Autem nejezděte, přijdete o nezapomenutelný požitek, o výhledy. Jinak pro mastňáky v autě je přístup stejný jako pro cyklisty.

Milan Bláha, Praha