(1682)

K výrazným dominantám českomoravského pomezí patří hora Jeřáb (1003 m n. m.), vystupující mezi známějšími horskými celky - Orlickými horami, Králickým Sněžníkem a Hrubým Jeseníkem. Rozložitá kupa Jeřábu je už součástí Jesenické oblasti, a to horopisného celku zvaného Hanušovická vrchovina. Hanušovická vrchovina je nejnižší ze šestnácti "tisícimetrových" horských celků v České republice.

Vrcholová partie a západní svahy Jeřábu byly v roce 1987 vyhlášeny za oblast klidu, později změněnou na přírodní park Jeřáb. Lesnaté svahy Jeřábu jsou významnou pramennou oblastí, prochází tudy i hlavní evropské rozvodí.

Podstatná část náleží do úmoří Černého moře, a to díky hornímu toku řeky Moravy, kam stékají bystřiny severním svahem a z východní části, k jejímuž povodí náleží i říčka Březná, odvodňující jižní svahy. Západní temeno Jeřábu je už součástí úmoří Severního moře. Je totiž prameništěm již vzpomínané řeky Tiché Orlice, jedné ze dvou hlavních zdrojnic Orlice, ústící v Hradci Králové do Labe.

Upravená pramenná studánka Tiché Orlice byla před nedávnem zpřístupněna odbočkou ze žlutě značené cesty nad Horní Orlicí. Také jeden z pramenů říčky Březné je podchycen vydatnou studánkou, zvanou Rudolfův pramen, při turistické cestě necelý 0,5 km od kostelíka Sv. Trojice. Březná, obohacována vodou ze spousty bočních bystřin, vytváří na jižním svahu směrem k Moravskému Karlovu hluboké údolí.

Řadou údolních zářezů jsou členěny také severní svahy Jeřábu, kterými stékají potoky (Zlatý, Vysoký, Kamenitý) k pravému břehu Moravy.