Mutěnice – srdce vinařského Slovácka

(1690)

První zmínka o osadě je zaznamenána v Moravských zemských deskách a váže se k roku 1367. Ves na počátku své existence patřila rytířským řádům templářů a johanitů, kteří se zasloužili o založení a rozvoj vinařství v Mutěnicích. Blahodárný vliv na další rozkvět vinařství v obci měl zdejší pobyt habánů v 2 . polovině 16. století.

Na kole mezi vinicemi

Naopak z houbné pro celou zem a samozřejmě i vinařství na Moravě byly důsledky třicetileté války. Z protokolů lánských vizitací z roku 1671 vyplývá, že známá vinařská obec Mutěnice měla před válkou 98 osazených gruntů.

Dvacet let po válce zbylo obydlených jen 36 gruntů a zdejší obyvatelé zcela zanechali vinohradnictví. Pracovitost zdejších obyvatel a ideální podmínky pro pěstování révy způsobily, že vinice nezůstaly dlouho ladem.

Již v roce 1844 byly viničné hory Vyšicko, Dubňanská hora, Hraničky, Zárybnické a jiné vysázeny téměř 200 ha révy. Na začátku 20. století zde byla založena Státní a zemská révová školka a v roce 1912 otevřený Státní a zemský vzorný sklep ústřední.

V současnosti jsou Mutěnice s rozlohou registrovaných tratí 340 hektarů největší vinařskou obcí na Slovácku a geografická poloha s velkými plochami vinorodých strání činí z osady srdce oblasti, která je přechodem mezi jižními a severními oblastmi pěstování révy vinné na Moravě.


Sklepní ulička

Pod Zárybnickými vinohrady za vesnicí začal od počátku 18.století vyrůstat areál sklepů a búd. Sklepy se kopaly samostatně v několika řadách, přízemní búdy byly stavěny z dusané hlíny (nabíjanice) a ještě počátkem 20. století je kryla valbová střecha s došky, která přesahovala průčelí a byla podepřena dřevěnými sloupky.

Vzniklo tak kryté zápraží pro posezení. Průčelní stěna byla členěna vchodem s masivními dřevěnými dvoukřídlými dveřmi a jedním oknem. Přede dveřmi byla laťková branka zabezpečující vchod v době větrání. Bílou ličku průčelí lisovny ohraničovala zelená podrovnávka. Oblíbenou zelenou barvou byla v Mutěnicích často natřena i výdřeva štítu, dveře a okna. Búda měla uvnitř jednu místnost, hliněnou podlahu a trámový strop, který býval podepřen roštem a sloupkem.

Na přelomu 19. a 20. století začala kolonie sklepních búd splývat s domky na Dolním konci a mnohé búdy byly přestavěny na obytné domy. K dalším renovacím a rozšiřování sklepů došlo ve 30. letech minulého století. Došková krytina byla nahrazena pálenou taškou, z lisoven byly postupně odstraněny mohutné vřetenové lisy a búda byl a rozdělena na pracovní a odpočinkovou část. Část lisoven byla při přestavbě opatřena žúdry a ostěním oken. Na búdě č. 300 tyto stavební prvky vyzdobil významný regionální umělec Jano Köhler.

Charakteristickým dekoračním prvkem mutěnického areálu jsou rost linné a figurální motivy na žúdrech a průčelí sklepů. Na červenohnědém podkladu je v omítce vyškrabal místní lidový umělec Ján Lacko. Asi 500 sklepů dnes tvoří pitoreskní vinařskou dědinu s názvy ulic, hospodou i několika penziony. A přivítání hostů, zvláště těch, kteří putují po Mutěnické vinařské stezce směrem od Čejče, je stylové.

Sklepní kolonii předchází působivá scenérie vinic rozložených na jižních svazích Zárybnické vinné hory. Atmosféra uličky je oslavou družnosti a pohostinnosti. Již z dálky je slyšet zpěv, hlasitý hovor a smích.

U prvních sklepů postávají vinaři s koštýři, cinkají skleničky, vládne dobrá nálada. Mutěnické svahy a typické složení půdy dávají odrůdě Chardonnay zlatou barvu, plnost a výrazné kyseliny.

Místní specialita, směs Frankovky a Modrého Portugalu - Slovácký granát je extraktivní a vyzrálé víno znamenité chuti. Nehraná pohostinnost a pábitelský šarm místních vinařů jsou pozvánkou všem, kdo při putování po vinařských stezkách zavítají do Mutěnic.




zpět
Webing.cz - webdesign, webhosting Infotip.cz - informační a vyhledávací server Copyright © 2008 - 2017 Tip na výlet