(1664)

Z písemných pramenů se dozvídáme, že na místě dnešního zámku stávalo opevněné panské sídlo či tvrz až v době kolem roku 1600, když se Stekník stal samostatným statkem rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic, která v těchto končinách vlastnila také statek Lipno.

Historie zámku Stekník

Ke stavebním úpravám došlo během druhé poloviny 17. století, poté co se Stekník v roce 1681 stal základem majetku jedné z nobilitovaných žateckých měšťanských rodin a to Kulhánků z Klaudensteina. Nový majitel Jan Jiří Kulhánek nechal strhnout budovy starého dvora i obytná stavení panského sídla a na jejich místě vybudoval zámek ve stylu vrcholného baroka. Pro dnešní podobu zámku však byla rozhodující až druhá stavební fáze, k níž došlo ve 2. pol. 18. století, kdy získal dodnes zachovanou, rokokovou podobu. S touto etapou je spojeno jméno Jana Františka svobodného pána z Klaudensteina, který se podle testamentu své tety Marie Klary, psal také z Podpusche a Nového Sedla. Roku 1772 povýšil rod do hraběcího stavu. Stekník držel od r. 1760 a svůj stav ještě posílil spojením s významným hraběcím rodem Hohenembsů (sňatkem s Marií Franciscou z Hohenembs r. 1775). K nejradikálnější změně při této přestavbě patří: vložení rondelu s balkonem do středu hlavní budovy a novostavba zámecké kaple k uctění Navštívení Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Naznačenému datování přestavby zámku odpovídají také čtyři zachované pozdně barokní plastiky, které původně lemovaly cestu mezi steknickým zámkem a barokní sýpkou. Z roku 1766 pochází sochy sv. Floriána a Panny Marie (Immaculata), o rok později je datována plastika sv. Jana Křtitele, zatímco socha jednoho ze zemských patronů, sv. Jana Nepomuckého, je určena do roku 1778. Všechny dnes zdobí prostor před zámeckou kaplí, kam byly v novější době přeneseny. Na zámeckém nádvoří stojí kašna, pocházející také z druhé poloviny 18. století. Ve stejné době vznikla patrně i terasovitá úprava zámecké zahrady. Ta byla vybudována na západním a jižním svahu při zámku, jako odpočinková, podle vzoru barokních italských zahrad. Od okolí byla oddělena kamennou zdí, zdobenou pískovcovými vázami a terakotovými plastikami, které se bohužel dochovaly pouze v torzech. Do stejného chronologického kontextu náleží ještě také: dnes poničená kaplička, vystavěná asi 200 metrů od zámku nad pramenem minerální vody, kterému byly přičítány léčivé až zázračné účinky (ve 20. létech 19. století však nebyl již tento pramen užíván) a dvoupatrová sýpka s barokně ztvárněnými štíty, vikýři na střeše a erbem na průčelí, uzavírající dnešní památkovou zónu na jižním okraji obce.

 Otevírací doba

Veřejnosti je umožněna prohlídka zámeckých zahrad s informačními cedulemi a naváděcími šipkami.

Zpřístupněna je také zámecká kaple. Prohlídky jsou možné v pracovních dnech:
Po – Pá od 8:00 – 16:00,
So – Ne (jen po předchozí domluvě).

Zdroj: NPÚ