(1664)

Na obchodní cestě z Uher do Bavor byla založena na počátku 12. století trhová osada. Roku 1366 přešla Třeboň koupí na Rožmberky. Ti založili v Třeboni klášter a původní osadu povýšili na poddanské město, které se za jejich podpory začalo rychle rozvíjet. Spolu s městským hradem bylo opevněno kamennými hradbami se třemi branami.

Třeboňský zámek patří k největším zámeckým komplexům v České republice. O jeho rozsahu svědčí více než 100 obytných místností. Budovy Třeboňského zámku tvoří západní čelo Masarykova náměstí, na které zámecký areál plynule navazuje. Díky své poloze na jihozápadní straně historického městského centra Třeboně, v těsném sousedství komplexu měšťanských domů Zlatá hvězda, tvoří tento honosný renesanční zámek neodmyslitelnou součást města. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Historie

Pětilistá růže na zámecké bráně - znak rodu Rožmberků

Na místě dnešního zámeckého areálu stával původně panský dvorec, postupně přestavěný na tvrz a později kamenný hrádek. Roku 1479 si Vok II. z Rožmberka vybral Třeboň za své sídelní město. Podstatně rozšířil budovy v dnešním severozápadním nároží a Jindřich z Rožmberka nechal následně přistavět východní a západní křídlo. Po požáru roku 1562 prověřil Vilém z Rožmberka stavitele Antonína Ericera rozsáhlými přestavbami starých budov na renesanční zámek. Další mocný rod, Schwarzenbergové, kteří Třeboň vlastnili od roku 1660, obohatili zámek barokními dostavbami, především na vnějším nádvoří. Na něm stojí i kašna z roku 1712 s plastikou havrana klovajícího Turka. Připomíná vítězství Adolfa Schwarzenberga nad Turky u Raabu. Tento motiv se objevuje také v rodovém erbu Schwarzenbergů.

Současnost

Státní zámek Třeboň, je národní kulturní památkou spravovaný Národní památkovým ústavem, Územní památkovou správou v Českých Budějovicích.

Zámek dnes nabízí svým návštěvníkům 3 prohlídkové trasy a historické expozice:

• Rožmberské renesanční interiéry
• Soukromá schwarzenberská apartmá
• Konírna, psí kuchyně a kasematy

Součástí zámeckého areálu je také přírodovědná expozice Dům přírody, která je stálou expozicí s návštěvnickým střediskem. Je věnována přírodě a krajině CHKO Třeboňsko, lázeňství, rybníkářství a  vývoji hospodářského využívání krajiny.

Větší část třeboňského zámku dnes zaujímají depozitáře Státního oblastního archivu. Nachází se zde mimo jiné i rožmberský archiv, který je jedním z nejcennějších evropských šlechtických archivů. Řada archiválií je uznána za kulturní památky; nejstarší uložená listina pochází z roku 1184.

Zámecký park

Zámecká zahrada začala vznikat za Petra Voka z Rožmberka koncem 16. století. Později zde vznikaly různé zahrady okrasného typu se záhonky a loubím, tak jak to odpovídalo dobovému vkusu a šikovnosti zahradníka.

Zásadní změnu pro úpravu zahrady do nynější podoby anglického krajinářského parku znamenal až rok 1804, kdy došlo k vysázení velké kolekce stromů a dalších dřevin. K následnému obohacení parku o exotické rostliny, květinový parter a bazének s vodotryskem, došlo v období, kdy zámek vlastnil kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu. Podoba parku se pak zřejmě příliš nelišila od současného stavu.

Pro širokou veřejnost byl park otevřen až po roce 1945. K výraznější obnově došlo v 50., 70. a 90. letech. Zámecký park je v současnosti oblíbeným místem odpočinku třeboňských občanů, turistů i lázeňských hostů a zaujímá významné postavení v reprezentaci samotného zámku i celého lázeňského města.

Zámecký park je velmi oblíbeným místem pro svatební obřady, kdy se využívá především prostoru v zámeckém altánu a Schwarzenberský sál na zámku.

Prostory Schwarzenberského sálu je možno využít pro koncerty, divadla, rauty, konference a další společenské aktivity.

Zámek nabízí i možnost ubytování ve dvou a třílůžkových pokojích ve svém hostelu „Na zámku“ s kapacitou 53 míst.

www.zamek-trebon.eu