(1690)

Město Úštěk je známé pro své historické jádro se štítovými domy a jako nejmenší městská památková rezervace v Česku. Z historických objektů jsou ojedinělé a zajímavé Ptačí domky nebo nenápadný Úštěcký hrad. Za obdobně cenné jako památkové objekty se dají považovat také přírodní krásy. V Úštěku a okolí je jich nespočet. Mezi ty nejvýraznější patří jezero Chmelař, neméně malebný rybník Barvíř a mnoho dalších v okolí jako např. Konojedské bochníky, Bobří soutěska nebo vrch Sedlo. Pokud jste v Úštěku určitě nezapomeňte navštívit také krásnou židovskou synagogu, nedalekou zříceninu hradu Helfenburk, kostel v Konojedech nebo Kalvárii na Ostré s nádherným výhledem na okolí.

Úštěk stojí na pískovcovém ostrohu, který byl ve středověku dobře chráněn, na severu rybníkem s bažinou a na jihu soutokem dvou potoků. Voda zde tedy vždy byla důležitým prvkem. První písemná zmínka o Úštěku jako o městě pochází z roku 1361. Středověký původ města potvrzuje torzo zdiva gotické brány, které se nachází v západní části náměstí vedle štítových domů s podloubím. V minulosti se jednalo o tzv. Litoměřickou bránu, která byla u českého předměstí až do roku 1830, kdy byla zbourána pro značnou zchátralost. Na druhé straně, u německého předměstí, stála východní brána, která byla částečně stržena roku 1859 pro malou průjezdnost vozů k hašení rozsáhlého požáru města. Úplně odstraněna tato brána byla roku 1892. Obě brány byly významnou součástí systému městského opevnění pravděpodobně z doby kolem roku 1525, kdy byly postaveny nebo obnoveny.

Úštěcký hrad, Pikardská věž a sklepení

Hrad byl založen v poslední čtvrtině 14. st., kdy byl Úštěk vlastněn pány z Dubé. Byl netradičně zbudován v již vzniklém městě, kde se většina obyvatel hlásila k husitství, stejně jako hejtman Václav Carda z Petrovic, husitský hejtman a majitel města. Právě jemu je přičítána výstavba Pikardské věže, ve společném úseku opevnění hradu a města, a to z důvodu zajištění vyšší ochrany vůči vpádům katolických sousedů. Název Pikardská věž pochází z hanlivého označení Husitů – Pikarti. Věž byla s hradem zřejmě spojena dřevěnou lávkou. Hrad samotný byl v historii mnohokrát přestavován a rozšiřován. V 18. st. sloužil jako městská sladovna (ta byla v provozu až do ukončení vaření piva ve varně na náměstí v roce 1913) a jeho část byla upravena na pivovar, v 19. st. byl pak užíván jako skladiště a zbytek hospodářských objektů (Panský dům) sloužil k bydlení. Po 2. sv. válce byl hrad opuštěn a chátral. Až počátkem 21. st. započala cílená obnova. V objektu hradního paláce je mnoho dochovaných cenných gotických a renesančních stavebních detailů a prvků, jako např. gotické sklepy sochané v pískovcovém podloží nebo vstupní portál a klenby. V současnosti se připravuje využití celého objektu a veřejnosti je prozatím zpřístupněno pouze hradní nádvoří s Hradní kavárnou. Pikardská věž je sídlem Muzea čertů a je zpřístupněna dle otevírací doby. Čerti své návštěvníky provází rovněž tajemným úštěckým sklepením.

Ptačí domky

Malebný soubor Ptačích domků stojí na Českém předměstí Úštěku, na okraji pískovcové skály. Domky najdete nedaleko synagogy, přičemž z ul. 1. máje mají většinou jen jedno patro a jsou tak nízké, že na jejich střechy lze dosáhnout rukou. Zajímavější pohled pak nabízí cesta v údolí, v Kamenné ul., kde lze vidět, že domy mají pater několik. Tato zajímavost má minulost zahalenou tajemstvím. Jisté je, že na přelomu 18. a 19. st., v dobách rozvoje města, vznikla potřeba budování dalších domů. Místa kvůli poloze Úštěku na úzkém ostrohu však bylo málo. A zřejmě z tohoto důvodu byl podél výjezdové cesty z města využit i úzký pruh roviny končící strmou pískovcovou stěnou. Obytná část přízemních domků pak byla postupně zvětšována hloubením dalších prostor v pískovcové stěně a výstavbou dřevěných přístavků, podepřených dřevěnými trámy. Tyto přístavky mohou připomínat hnízda ptáků, z čehož vychází současné označení Ptačí domky. V jednom z domků bývalá barvířská dílna, která v 18. st. patřila rodině Leintenbergerů. Dosud je zde unikátně dochované topeniště pro barvířské kotle a další stopy po provozování barvířského řemesla, což z objektu činí památku nadregionálního významu. V současnosti jsou domky v soukromém vlastnictví.

Jezero Chmelař

Jezero Chmelař bylo vybudováno na místě středověkého rybníku počátkem 60. let a stal se významným místem pro rekreaci. Název vychází ze skutečnosti, že Úštěk je významnou chmelařskou oblastí. Jezero má v současnosti 67 ha a každou sezónu láká návštěvníky k letním radovánkám. V přilehlém městském kempu je k dispozici zázemí pro více jak 300 hostů a v areálu koupaliště se pořádají oblíbené kulturní a sportovní akce, např. Piráti dobývají jezero, Běh se psem, Běh okolo jezera Chmelař, ale také tradiční podzimní výlov s prodejem ryb.