(1664)

Zámek Humprecht nechal vystavět barokní kavalír Humprecht Jan Černín z Chudenic mezi lety 1666-1668, podle legendy pro svou italskou manželku Dianu Marii Hippoliti da Gazoldo jako malý dárek k svátku. Stavbu zámku podle dispozic zadavatele navrhl italský architekt Carlo Lurago a zámeček vystavěl ve stylu raného baroka s prvky pozdní renesance a manýrismu. V roce 1678 do zámku udeřil blesk a zapálil střechy, obnova Humprechtu proběhla do roku 1680 a při ní bylo přistavěno ještě jedno patro. Černínové se zajímali o život celého panství, nechali vystavět kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oseku, založili piaristické gymnasium v Kosmonosích a vzdělávacích cest synů do ciziny se účastnili také potomkové kosteckých úředníků. Díky stavebním aktivitám přišli na Sobotecko italští řemeslníci a rodina Jelínků, která v několika generacích zkrášlovala široké okolí svými dřevěnými plastikami a později také kamennými díly. Po Černínech se majiteli zámku stali Netoličtí z Eisenberka a jejich dědicové. Nevyužívali Humprecht již k okázalým a věhlasným loveckým slavnostem jako dříve Černínové, a tak zámek chátral. Větší opravy se dočkal až v roce 1829, při této opravě se na vrchol zámku dostal turecký půlměsíc, který k sobě poutá další půvabné pověsti a pohádky.

Záminkou pro umístění půlměsíce na vrchol zámku se stala snaha soboteckého pana děkana F. M. Vetešníka, který objevil doklady o úspěšných diplomatických misích Heřmana Černína do Cařihradu (1615-1617 a 1644-1645), při nichž bylo domluveno příměří s Turky. Následující romantické výklady k půlměsíci přidaly věznění, nešťastnou tureckou krásku a další postavy, se kterými se lze v pověstech o Humprechtu setkat. V rámci první pozemkové reformy získalo zámek Humprecht a  jeho okolí  do svého majetku město Sobotka. Ve třicátých letech 20. století tak provedlo záchranné opravy Humprechtu a v péči o zámek pokračuje také v současnosti. O historii zámku vypráví expozice, která zahrnuje černou kuchyni, knihovnu, galerii, ložnice a salónky. Nejznámějším prostorem, který návštěvníky osloví, je akustická hodovní síň v prvním poschodí zámku. Zaujme svou výškou a akustickými efekty, které v ní spoluvytváří  také půdorys místnosti ve tvaru elipsy. Zajímavě řešené osvětlení hodovní síně způsobuje, že si  hodovní síň pamatuje každý návštěvník, který překročí práh Humprechtu. Zážitky v návštěvnících zanechává i ochoz okolo zámku ve druhém poschodí s výhledem do krajiny Českého ráje a případný výstup do věže Humprechtu tzv. myší dírou. Půvabný lidový nábytek zaujme spolu s unikátním souborem loutek od Antonína Suchardy ve druhém poschodí  zámku v expozici muzea města Sobotky. Neobvyklý lovecký zámeček tak jistě překvapí nejen milovníky zámeckých interiéru, ale také ctitele dalekých výhledů a milovníky lidového umění.
Těšíme se na Vaši návštěvu.